Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Mgr. Dagmar Hegerová, Ph.D.

Nanočástice selenu mají široké uplatnění a dosud nevyužitý potenciál

Exkluzivní rozhovor s Mgr. Dagmar Hegerovou, Ph.D., pověřenou zástupkyní Laboratoře mikrobiologie a enzymologie a vedoucí projektového oddělení Ústavu chemie a biochemie Mendlovy univerzity v Brně.

…farmazpravodajství pro profesionály!

apaBLOG
V této části najdete (ne)pravidelné komentáře praktikujícího lékárníka a provozovatele portálu PharmDr. Martina Dočkala k současnému dění v lékárenství, zdravotnictví, farmasektoru či na portálu APATYKÁŘ®.

Už to jede, už to frčí, na tom našem lékárenském kolotoči

Vloženo: 23.10.2016, 08:15 | Čteno: 36982×

Už po červnovém stanovisku polského generálního advokáta bylo jasné, že německá cenotvorba, resp. celé klasické lékárenství, zažily dosud nejtvrdší útok na samotnou podstatu. Pevné ceny totiž dosud bránily kreativní východoevropské cenotvorbě a němečtí lékárníci měli velmi slušnou finanční „vatu“ pro prosazování i dalších služeb ve svých lékárnách.

Protože Soudní dvůr EU jen velmi zřídka nerozhoduje v souladu se stanoviskem svého advokáta, německá ABDA po tomto stanovisku sice znejistěla a opatrnicky bila na poplach, nicméně vůbec nepřipouštěla konečný rozsudek ve stejném duchu.

Co konkrétně aktuální rozsudek Soudního dvora EU znamená? Zásilkové lékárny mohou bez omezení bonusovat své odběratele a snižovat ceny léčiv. O tom, že i vedení německé profesní organizace žije ve své virtuální realitě svědčí prohlášení jejího presidenta, ve kterém zdůrazňuje, že německá cenotvorba stále platí. Ano platí, ale pouze pro Němce, nikoli pro zahraniční lékárny! Paradoxně tak komplikuje život německým lékárníkům a znevýhodňuje je oproti zahraniční konkurenci. Takže argumentovat platností cenotvorby znamená jít proti vlastním členům – klobouk dolů za odvahu!

V brzké době se jistě dají předvídat žaloby na německou cenotvorbu kvůli znevýhodňování, protože do horší pozice oproti zahraničním e-lékárnám se dostaly nejen německé kamenné lékárny, ale i e-lékárny. Vzniká tak jednoznačná nerovnost na trhu. ABDA sice vyzvala vládu, aby kompletně zakázala Rx zásilkový obchod. Je to ale reálně možné? Budou vláda a politici riskovat mezinárodní arbitráže kvůli německým lékárníkům, když zákonné povolení Rx online platí už více než 12 let? Obávám se, že obchodní zájmy jsou v tomto směru podstatně silnější než argumentace lékárníků.

Aktuálním rozsudkem se roztáčí spirála následných kroků, které jednoznačně směřují k cenové deregulaci a „kolům štěstí“ tak, jak to známe z východoevropských končin i v kamenných lékárnách. Zajímavá je však každopádně argumentace Soudního dvora, kde mj. najdeme:

„Tradiční lékárny jsou v zásadě lépe vybaveny než zásilkové lékárny pro poskytování individuálních rad pacientům prostřednictvím zaměstnanců lékárny a pro zajištění nákupu léčivých přípravků v naléhavých případech. Jelikož zásilkové lékárny v důsledku jejich omezené nabídky služeb nemohou vhodným způsobem nahradit takové služby, je třeba mít za to, že cenová soutěž představuje pro zásilkové lékárny důležitější parametr hospodářské soutěže než pro tradiční lékárny, přičemž tento parametr podmiňuje jejich možnost přímo vstoupit na německý trh a zůstat na něm konkurenceschopnými.“

Jinými slovy – cenovou deregulaci je třeba e-lékárnám povolit, protože neposkytují tak dobré individuální poradenství jako kamenné lékárny a tak je jejich jedinou možností konkurence cena. Tedy namísto zkvalitnění služeb přizpůsobení se horšímu standardu.

„Určité důkazy, o které se opírá Komise, naznačují, že intenzivnější cenová soutěž mezi lékárnami by byla přínosná pro jednotné zásobování léčivými přípravky, jelikož by podněcovala k zřizování lékáren v oblastech, ve kterých lze s ohledem na malý počet lékáren účtovat vyšší ceny.“

Pokud toto platí, pak je zajímavé, že lékárny (nejen) na českém venkově zavírají, když si můžou „napálit“ vyšší marži. Ano, i takové perly v rozsudku najdeme!

I když je jasné, že rigidní lékárenský systém se bude (i bez tohoto rozsudku) rozvolňovat mj. s další penetrací IT a vztahu současně vyrůstající generace k e-ekonomice, nelze se divit, že kvůli podobné argumentační ekvilibristice se objevují spekulace, že rozhodnutí přišlo na zakázku liberalizátorům. Jen dva výše uvedené argumenty skutečně stojí za to.

Ačkoli se může zdát, že jde o „jejich“ rozsudek (my už jsme liberalizovaní léta), důsledky budou celoevropské. Např. čeští zastánci zásilkového obchodu s Rx léčivy dostali v rozsudku velmi pádné argumenty. A pak už klasickým lékárnám nepomůže ani fantastické navýšení hodnoty signálního výkonu o celou jednu korunu.

Samozřejmě zůstává otázkou, jak se k výkladu Soudního dvora postaví německé soudy, zda jej budou respektovat, anebo si zachovaji svrchovanost. Ať tak či onak, klasické lékárenství ve své původní podobě jednoznačně končí. Dá se totiž očekávat využití argumentace Soudního dvora např. i ve velmi přísném Rakousku (ostatně demografická pravidla pro vznik nových lékáren už padla), ačkoli se to na první pohled nemusí zdát a rakouská komora (velmi chytře) vůbec nepřipouští, že by se jich mělo rozhodnutí týkat.

Nezbývá mi tedy než zopakovat svá slova ze svého červnového blogového příspěvku – ať tak či onak, klasický lékárenský systém dostal poprvé přímý úder a polský advokát Němcům vzkázal – probuďte se, svět se změnil…

apaPODCAST

Podcastový tip

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

Vánoční trhy a ukončení s...

Mgr. Ladislava Valášková,...
15.11.2010

PharmDr. Stanislav Havlíček

Lékárníci poprvé v histor...

PharmDr. Stanislav Havlíč...
07.11.2010

Mgr. Michal Hojný

Test lékáren v podání čes...

Mgr. Michal Hojný
10.07.2011

Živá reportáž z akce

2. Noc muzeí v Českém far...

Živá reportáž z akce
31.05.2009

PharmDr. Tibor Czuľba

Reforma slovenské lékové ...

PharmDr. Tibor Czuľba
20.04.2011

PharmDr. Ján Valjan

Řízená péče a postavení z...

PharmDr. Ján Valjan
26.06.2008

PharmDr. Ondrej Sukeľ

Projekt Bezpečné léky – m...

PharmDr. Ondrej Sukeľ
02.07.2015

PharmDr. Martin Beneš

Reakce ředitele SÚKL na i...

PharmDr. Martin Beneš
06.05.2009

Prof. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.

Tématický týden - 40. výr...

Prof. PharmDr. Alexandr H...
23.11.2009

Mgr. Kornélia Chrapková

Práce lékárníka ve Velké ...

Mgr. Kornélia Chrapková
19.11.2009

Artist page APATYKÁŘ® v iTunes [nové okno]
ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2017, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.