V poločase 1:1
Tak nám prosvištělo třetí čtení zákona o léčivech a schvalování zákona jako celku. Možná i díky související aktuální aféře jedné z koaličních stran se nakonec, i přes předcházející bouřlivé diskuze a emotivní (ba až trapné) výstupy některých poslanců, ty největší hlouposti neschválily. Je vidět, ať již byly pohnutky jakékoli, že i poslanci-nelékaři nakonec hlasovali vesměs zdravotnicky na rozdíl od poslanců-lékařů, kteří dlouhodobě prosazují nezdravotnický přístup. Co je k tomu asi vede? Každopádně, prozatím, se snad pacienti nemusejí obávat podobných excesů jako v sousedních (kupodivu jen postsocialistických) státech. Např. Maďarsko asi poté, co se roky nic nedělo nyní překypuje nápady v soutěži "hloupější vyhrává". Nicméně je znát, že vliv divokého Východu se již projevuje v myšlení směrem na Západ, kde se nestačí divit, jaké nápady celá desetiletí v hlavách východních EU kolegů dřímaly. I německá vláda již totiž začíná na základě zkušeností z Východu a také Norska přehodnocovat svůj pohled na úplnou liberalizaci provozu lékáren a uvolnění prodeje léčiv kdekoli. Ohrožení pacientů (svých obyvatel) si totiž tradiční demokracie nemůže dovolit.