Náhoda přeje připraveným, pouze připraveným

Svět po covidu už nebude stejný. Jak se říká, náhoda přeje připraveným a skutečně přelomové šance přicházejí někdy jen jednou za život. Pokud ji promarníte, už to zpravidla nenapravíte.

Jedna pozitivní věc na koronavirové krizi – lidé začali rozlišovat, co je jen PR a co informace

Má se vždy hledat především to pozitivní. Tak jo. Jednu pozitivní věc jsem na současné koronavirové blamáži našel. Odhaluje pravou podstatu některých tzv. odborných webů. Jak docházejí peníze inzerentů, řada už to nervově nevydržela.

Platí (ne)jen v lékárenství – nejde o problém, dokud se mě netýká (pak už je ale na řešení zpravidla pozdě)

Mnohdy se ukáže, že nejde ani tak o problém samotný, jako o jeho pozadí. Tak jako v těchto dvou případech. Určitě je dobré se z toho poučit i u nás. Jinak se může stát, že se problém „vyřeší“, ale my už u toho nebudeme.

Donášková služba, zásilkový výdej a právní konsekvence

Všichni teď mluví o donáškové službě, málokdo se však zabývá právním dopadem její (ne)správné definice do života lékáren. Ta je přitom poměrně zásadní a pro mnohé lékárníky může být likvidační. Tak já jsem se nad tím zamyslel a myslím si, že provozovatelé by se měli zamyslet rovněž.

Svatému grálu se můžeme přiblížit i u nás, musí jej ale navrhnout lidé, kteří věcem rozumějí

Tento týden přinesl portál APATYKÁŘ® článek o službě, která se mezi pacienty v dané zemi stala trhákem a pro lékárníky téměř zlatým grálem. Článek se stal trhákem také u nás a i díky němu jsme získali nové předplatitele. Dlouhodobě jsem přesvědčen, že se čeští lékárníci musejí vydat touto cestou odborných služeb a nabízet je primárně za úhradu pacientem. Nikoli spoléhat se na pojišťovny. Jen tak je možné veřejnost přesvědčit, že nejsou vydavači krabiček, ale pomáhají lidem a že jim přinášejí skutečnou pomoc, kterou očekávají a chtějí.

Online, offline, aneb Švédsko mi dalo za pravdu:-)

Švédsko je země, kterou rád z pohledu lékárenství pozoruji. Je zde mnoho inspirativního. A tak jsem se podíval na to, jaký dopad na zdejší lékárny měla koronavirová krize, když se zdejší ekonomika neuzavřela jako v jiných zemích. Logicky by dopad neměl být takový jako v těch uzařených. Ejhle, není. Švédský vývoj ukazuje, že řešením financování lékáren není boj s online, jak se děje v Česku, ale to, co jsem na Apatykáři už několikrát vysvětloval.

Rezervace vs Rx online, potenciál růstu pro všechny vs potenciál růstu pro vyvolené

Řada z vás, našich čtenářů, si všimla, že od koronavirové pandemie více sledujeme zavádění nových forem dodávky léčiv pacientům lékárnami. Tentokrát se ve svém blogu zaměřuji na dvě formy, o kterých se právě v souvislosti s pandemií začalo více hovořit. Pokusil jsem se ale na problematiku podívat se trošku jinak, než zatím bylo v Česku obvyklé. Ostatně až vypjatá reálná zkušenost (ne)prokáže teoretické predikce. No a taky připomínám top variantu, pro skutečné lídry.

Specialita českého lékárenství – řeší již vyřešené a pak je překvapené

Já vím, že už se to může zdát divné, že skoro u každého tématu, které zpracovávám píšu, že je moje oblíbené. Ale mě ta farmacie skutečně baví, takže nemám žádnou oblast vysloveně neoblíbenou. Dnes totiž může být nějaké téma nezajímavé, resp. bez našeho zájmu a zítra je kruciální. A to je i případ toho, které jsem si vybral pro dnešní blog.

Zatímco svět už vyrazil přes křižovatku, Česko stále vyčkává na semaforu

Tentokrát jsem si vybral pro svůj blog další z mých oblíbených témat, na která jsem dotazován jak ze strany odborné veřejnosti, tak i politiků. Očkování v lékárnách. Jsem dlouhodobě jeho zastáncem a zkušenosti z jiných zemí mi dávají za pravdu. Vývoj v poslední době ukazuje, jak hluboce Česko opět spí, zatímco jiné země se připravují. Pořád slyšíme, že lékárny jsou na každém rohu, tak teď je vidět, jak je to dobře – posilují jejich kompetence v očkování proti chřipce a potenciálně proti COVID.

Zaplať, vše odpuštěno, aneb farmaceutické odpustky

Pro dnešní blog jsem si zvolil téma, které na Apatykáři sleduji dlouhodobě a přiznám se, že k němu nemám vyhraněný názor. Připomíná mi církevní odpustky, což mi vadí a nemyslím si, že někoho vychovají. Na druhou stranu rozumím tomu, proč k tomuto řešení Amerika sahá.